Židovský hřbitov s ohradní zdí a 210 náhrobky je významnou památkou a dokladem židovského osídlení
Radnic, které patřilo po polovině 19. století k nejsilnějším na Rokycansku. Dochována je řada umělecky cenných náhrobků, nejstarší pochází z roku 1734. Židovský hřbitov byl údajně založen již v 16. století.
Na radnický židovský hřbitov vede příjemná procházka z centra Radnic přes Puchmajerovu ulici a dále po zelené značené trase, nachází se v lese Malíkovec.
Přítomnost Židů v Radnicích je možné doložit od poloviny 17. století. Židovští obyvatelé žili patrně od
svého příchodu do Radnic na východní straně zámeckého areálu. Sídelní okrsek vytvářel náves
spojenou uličkou s náměstím a v samém centru byla na konci 18. století postavena synagoga, dnešní
synagoga je zdařile opravená.

Židé z Radnic a okolí spadali původně pod starší náboženskou obec v Terešově. Mezi těmito lokalitami
(patří sem také Hřešihlavy) existují blízké rodinné i obchodní souvislosti. Nejstarší zjištěný náhrobek patří
Elijahovi, synu Ašera Anšla, který zemřel roku 1706 (č. 074). Konec užívání hřbitova prozatím vymezuje
nejmladší pohřeb z roku 1932 (Pavla Löblová č. 094).
Při cestě ze hřbitova se můžete vydat dále po zelené a dojdete až Pod Babskou skálu na Pajzov, či je
možné odbočit doprava na Skomelno, nebo za hřbitovem se vydat směrem na Chomli, u chomelského rybníku je možné odbočit doleva a zpět po silnici do Radnic. Na Radnicku jsou další židovské hřbitovy – v Terešově a v Hřešihlavech.

Židovský hřbitov v Radnicích je od roku 2002 kulturní památkou a probíhá jeho postupná obnova. Hřbitov vlastní a pečuje o něj Federace židovských obcí v ČR.